RNDr. Jiří Grygar, CSc. se narodil v roce 1936. Studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě MU v Brně a astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Po vědecké aspirantuře v oboru astrofyzika pracoval nejprve ve stelárním oddělení Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově (1963 -1980), Potom v oddělení nízkých teplot Fyzikálního ústavu ČSAV v Řeži (1980-1991). Od roku 1991 pracuje v sekci elementárních částic Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze - Libni.
Výsledky výzkumu publikoval ve více než stu původních vědeckých prací. Věnuje se také popularizaci astronomie a fyziky; široké veřejnosti je znám z televizního seriálu "Okna vesmíru dokořán".

Ve 20. století jsme byli svědky úžasného rozvoje vědy a techniky. Nestala se víra v Boha na prahu třetího tisíciletí přežitkem?

Vědecké objevy vedly zejména v 19. století řadu badatelů k takovému přesvědčení. Tvrdili, že mohou pomocí jednoduchých zákonů mechaniky popsat celou složitost světa a přitom se obejít bez biblické představy o stvoření. Jako třeba francouzský fyzik Pierre Laplace, který na počátku 19. stol. řekl: "Při své práci jsem hypotézu o existenci Boha vůbec nepotřeboval." Také marxisté věřili, že věda postupně dokáže vysvětlit veškeré dění v přírodě i ve společnosti. Tedy, že ve světě kolem nás neexistují věci vědecky nepoznatelné, pouze dočasně nepoznané. Většina lidí si myslí, že vědci zastávají takový názor i dnes.

Jak se na svět dívá věda nyní?

Ve 20. století došlo v hlavních oborech přírodních věd k převratným objevům. Obecná teorie relativity, kvantová mechanika a molekulární genetika ukázaly, jak naivní byly naše předešlé pokusy objasnit existenci a chod vesmíru jako gigantického věčného orloje, který pěkně tiká proto, že do sebe zapadají nějaká ozubená kolečka. Předešlá vědecká pýcha tak vzala patrně již definitivně za své.

Přesto si mnoho lidí myslí, že věda dokáže vše vysvětlit...

Ne tak docela. Přírodní vědy nám dávají odpověď na otázky, které začínají slůvkem "jak": jak něco funguje, jak je to sestrojeno, jak se to vyvíjí. Ale tytéž přírodní vědy jsou neobyčejně špatným nástrojem, když chceme odpovídat na otázky typu: "proč", zejména pak na zásadní filosofickou otázku: "Proč je něco spíše než nic?" Přírodní vědy nikdy neposkytnou jednoznačnou a vyčerpávající odpověď na všechny otázky! To, co je vlastně krásné na přírodních vědách, je nekonečný proces poznávání. Existence a vývoj vesmíru nám dnes připadá snad ještě tajemnější než v dobách, kdy naši předkové věřili na bohy blesku, vod a sopek.

Je vůbec možné tajemství vesmíru nějak odhalit?

Čím více svůj obor vědec studuje, tím více žasne; čím více se rozšiřuje jeho vlastní poznání, tím obtížnější je pro něj cokoliv přesně popsat. Věda nemůže zvítězit nad přírodou, protože vždy je možné položit další nezodpovězenou otázku. Intuitivně pociťujeme potřebu hledat odpověď také jinde než jenom ve vědě. Podle mého osobního mínění, tato druhá část poznávání světa - hledání odpovědí na otázky typu "proč" je vyhrazena náboženské víře.

Tedy věda a víra ?

Ještě donedávna se říkalo, že většina vědeckých pracovníků se už dávno přenesla přes náboženské předsudky a jsou zastánci materializmu. Když se však podíváme na velké fyziky tohoto století, možná s překvapením zjistíme, že to byli často lidé hluboce věřící. Přes poznání, kterého dosáhli - anebo spíše právě proto - si zřetelně uvědomovali, že se jenom dotýkají hlubokých tajemství, které náš nedokonalý lidský mozek nemůže zcela poznat a pochopit.

Nebrání víra pokroku v poznání?

Věřící přírodovědec je možná v jisté výhodě, že poznává Boha nejen subjektivně jako každý jiný člověk, ale také prostřednictvím předmětu svého bádání, jímž je vždy určitý uzoučký výsek poznávání kosmu, od hvězd po mořské hvězdice, od vůně květin po vůni kvarků, od přenosných chorob po přenos záření či genetické informace. Troufám si tvrdit, že věřící přírodovědec může dnes svou víru v Boha opřít také o kvalifikovaný údiv nad padivuhodným řádem materiálního světa. Tak, jak to kdysi v Bibli tak předvídavě a výstižné vyjádřil žalmista:

Citáty slavných vědců:

Johannes Kepler (1571-l630)

Astronom, objevitel zákona pohybu planet. - "Bůh je veliký a veliká je jeho moc, nekonečná jeho moudrost. Chvalte ho svou řečí nebe i země, slunce, měsíc a hvězdy! Ať ho, pokud jen mohu, velebí i moje duše - jeho, Tvůrce a Pána! Jemu buď chvála a čest i sláva na věčné věky. Amen."

Blaise Pascal (1623-1662)

Francouzský filozof, matematik a fyzik. - "Víra řiká něco, co neříkají smysly, netvrdí však opak toho, co ony vnímají; je nad nimi, ne proti nim."

Max Planck (1858-1947)

Německý fyzik, zakladatel kvantové teorie, nositel Nobelovy ceny. - "Pro náboženství znamená Bůh základ, východisko; zatímco pro vědu vrchol, ukončení každého světonázorového hloubání."

Albert Einstein (1879-1955)

Německý fyzik, tvůrce teorie relativity, nositel Nobelovy ceny. - "Na celém světě je skutečné jen jediné místo, kde není ani stopa temna. Je to osobnost Ježíše Krista. V něm se před nás postavil Bůh nejzřetelněji."

Arthur Schawlow (*1921)

Americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za výzkumy v laserové spektroskopii. - "Naštěstí máme Bibli - a zvláště Nový zákon, který nám říká tolik o Bohu ve všeobecně přístupných pojmech."

Eugene Cernan (*1934)

Americký astronaut s českými a slovenskými předky; velitel Apolla 17 (poslední pilótovaný let na Měsic). - "Jsem nadšen vědeckým pokrokem, ale vím a pevně věřím, že jednu část člověka nenahradíme nikdy. Je to právě ten duch, ktery sídlí v mozku. My sami bychom neuměli vybudovat vesmír, v kterém bychom mohli žít. Bůh je opravdu skvělý inženýr."

Ve spolupráci s Pastoračním střediskem při pražském arcibiskupství vydala:
Brněnská tisková misie (BTM) - křestanská ekumenická nezisková společnost, P.O.Box 64, 638 00 Brno